Jak jsem se zamiloval

19čer

Býti úspěšným slamerem je výhodné a příjemné z několika důvodů: (1) prodavačka ze stánku s hranolky vám při kydání kečupu říká, že je vaše velká fanynka, (2) prokazatelně umíte pracovat se slovem lépe než většina pozemské populace, a tak jste často angažován coby copywriter, ideamaker či konzultant všelijakého verbálního obsahu, (3) živíte se uměním, což je v tomto nesvobodném světě jedna z mála cest ke svobodě, (4) můžete velmi často vstávat kolem oběda, (5) místo krve vám proudí káva… mohli bychom pokračovat až k důvodu 182, ale moje cesta skončí tady: býti úspěšným slamerem je výhodné a příjemné především proto, že čas od času dostanete za svůj úspěch knihu.

Pokusný popisek

Pokusný popisek

„Hovno jsi a v hovno se obrátíš. Bůh trpěl šestidenní zácpou, ten sedmý se mu podařilo vykadit svět. A podle toho to taky vypadá. Sračka a průjem kam se podíváš.“

Tato citace pochází z knihy Hitler se na vás usmívá, kterou pro nás napsal Petr Měrka. Petr Měrka je invalidní důchodce, žijící a píšící ve Valašské Polance. Ve své tvorbě je ovlivňován autory, jimiž se nechávají ovlivňovat ti správní spisovatelé: Daniilem Charmsem, Borisem Vianem, P. K. Dickem či Ladislavem Klímou (pevně doufám, že se ozve nějaký neurotický hnidopíšek, jenž se bude ohánět dotazem, co to kurva znamená správný spisovatel?!). Jak Měrka sám říká, tematicky se věnuje především reflexi okolního světa.

„Vydal jsem se do zadku. Dělal jsem to kvůli vlastnímu prospěchu. Do chlapa se mi nechtělo. Anonymní republika má ve vládě spoustu mladých a atraktivních žen. Jednu z nich jsem oslovil. Nebyl to pro ni žádný problém. Předklonila se, roztáhla půlky a já se tam vsoukal.“

Já a Měrka, to byla láska na první přečtení. Často mi četba trvá. Ztrácím se, a tak se vracím. Čtu věty pořád dokola, dokud se nedoberu pudlího jádra či dokud mi mozek nevytéká z uší. S Měrkou se děly věci jinačí. Moje srdce plesalo, plíce nestíhaly, břišní svaly se rýsovaly pod náporem křečovitých stahů. Slupnul jsem knihu jako malinu. A pak podruhé. A pak potřetí. A pak posedmé. Magnetismus level pozadí Kim Kardashian.

„Čas plynul. Od té doby, co objevili nesmrtelnost, nebylo na tom nic znepokojujícího. Hrozilo vám leda tak věčné mládí a ustavičná a především pak bezdůvodná radost ze života. A stačilo k tomu opravdu jenom málo – zbavit se chudoby.“

Leckdo by řekl, že je Měrka vizionář. Nepopírám, leč použil bych slovo jiné, a tím slovem by bylo slovo pozorovatel. Neboť Měrka dle mého vidí. Vidí dál než ostatní. Vidí souvislosti, které mnohým unikají. Vidí za onu nablýskanou fasádu pokroku, blahobytu a konjunktury. Jestli s autorovou schopností dokonalé percepce souvisí psychická nemoc, jíž trpí, to nevím. Ale jeho schopnost dokonalé percepce se mi jeví nezpochybnitelná.

„Momentálně bylo Blance senzačně, ale už zítra si pro ni přijedou z úřadu Sociální zlovůle a odvezou ji do Ústavu marnosti, kde ji převychovají a vytvoří z ní vzornou členku moderní společnosti. Po dosažení plnoletosti nastoupí do továrny jako bezduchý robot a krátce po padesátce natáhne bačkory v důsledku nepřiměřené úmorné dřiny. Tento úděl je spravedlivý a dokonale lidský.“

Nebál bych se z fleku Měrkova Hitlera zařadit mezi dystopické klenoty po bok George Orwella (1984 nebo Farma zvířat) či Aldouse Huxleyho (Krásný nový svět). Měrkova dystopie totiž podobně jako zmíněné tituly nahání strach, ježí chlupy, znepokojuje. Odkrývá mechanismy, jež hýbají tímto světem, aniž by se nad nimi hlouběji, šířeji a kolektivněji uvažovalo. Lidé přijímají svůj úděl, protože přece vždycky může být hůře. Hlavně že v televizi běží Ordinace, v lednici se chladí dvanáctka a v žaludku se rozkládá utopenec či syreček. Zaseknutí ve spodní části pyramidy, kterou pro nás připravil Abraham Maslow (připravil ji samozřejmě Bůh, ale Abe ji pro nás definoval).

„Není nad přepych. Mít peníze je opravdu velmi důležité. Z této planety se stala globální jatka. My lidé se jich účastníme jako oběti. Souběžně s tím jsme taky jejich aktivními strůjci.“

Pakliže se objeví někdo, kdo by se odvážil Měrkovo dílo označit za samoúčelné, za vulgaritu pro vulgaritu, ten musí neprodleně narvat koule do svěráku a točit a točit a točit, dokud si nevyslouží Darwinovu cenu. Takové nařčení by totiž byla neprozíravost! Neochota překročit umělecké prostředky, jež jsou záměrně vyhroceny tak, aby vám v hlavě neustále blikal imperativ (Něco se děje! Něco se děje! Něco se děje!). Často u Hitlera myslím na South Park, tarantinovské motivy a Sin City Franka Millera. Opisy reality, které se jistou verzí brutality snaží o to samé, o co se snaží Měrka – otevřít lidem oči, probudit je, donutit k činu.

„Roman momentálně pracuje na pornorománu. Kdyby vás zajímalo, jak píše, tak vězte, že tužkou na papír.“

Býti úspěšným slamerem je výhodné a příjemné především proto, že čas od času dostanete za svůj úspěch knihu. A leckdy knihu, která vám změní život. Knihu, která vás donutí se zamyslet. Knihu, která vás zbystří.

Děkuji.

Zpět Do kategorie